Tábor 2012 - Kdo přežije

Již jedenáctým rokem jezdíme s dětmi ze středních Čech na letní dětský tábor. Ten letošní, pod názvem Kdo přežije, jsme se rozhodli uspořádat ve vesničce Železnice nedaleko Jičína.

Jako obvykle nás téměř stovka vyrazila v polovině července směr Autocamp na Kamenci, který se měl stát na čtrnáct dní naší základnou. Na rozdíl od loňska, kdy byl příjezd na základnu poněkud dramatický, protože nezpevněná cesta u řeky Sázavy mnoho možností nenabízela, letos to byl doslova komfort. Autobusy zajely až k táboru, takže kufříky, dosti často velikosti kufrů lodních, jsme nemuseli nosit přes kilometr jako vloni. Tím pádem jsme se i poměrně brzy ubytovali a táborová hra mohla začít. Začala, jak jinak, rozřazováním do oddílů. Letos ani to nevyvolalo velké emoce – buď jsme děti tentokrát rozdělili zcela dle jejich představ, nebo už rezignovaly a smířily se s tím, že některé dvojice prostě neprojdou… Ať tak či tak, zkušení pardi stejně vědí, že většina aktivit probíhá společně, takže o přítomnost svých kamarádů nepřijdou. 

Zima, zima a zase zima…
Jak zpočátku vše vypadalo idylicky, počasí jsme si zase tak úžasně nevybrali. Když už jsme fasovali třetí várku dek, rezignovali jsme a malé děti přestěhovali na první týden do budovy, kde se dalo přece jen lépe ohřát. Přes den naštěstí sluníčko občas vylezlo, noci ale byly opravdu spíše podzimní, než letní. Kupodivu se nám však nachlazení a chřipkové epidemie vyhnuly, až na epidemii chřipky střevní, která sice měla lehký průběh, nicméně naši zdravotnici Adélku stála i poslední zbytek sil – není nic horšího pro zdravotnici, než zvracející děti… Naštěstí další týden už byl slunečný, nemocných ubylo a spacáky se lépe sušily… Aby to ale nevypadalo, že nás počasí donutilo vzdát se nějakých aktivit… Hned první týden jsme vyrazili na výlet do Jičína, kde k velké radosti těch malých zrovna probíhala pouť. Podařilo se nám prosadit smluvní ceny, takže je to úplně nezruinovalo a mohli vyzkoušet skoro vše. Společně jsme pak zašli do nedaleké Ševcovny. Očekávali jsme chaloupku loupežníka Rumcajse, kouzelné obrázky Václava Čtvrtka, zajímavý výklad… Skutečnost byla trochu jiná, takže jsme poměrně záhy malou chaloupku, kde nebylo téměř nic, opustili a usadili se na zahrádce, kde bylo plno zajímavých vynálezů a také parta bláznů z kočovné divadelní společnosti. Slovo dalo slovo a nakonec jsme je přesvědčili, že druhý den dorazí k nám do tábora a za dobrý oběd nám předvedou něco ze svých dovedností. Trochu nás sice mrzelo, že jejich maringotku nepřitáhl koník, ale traktor, ale jinak jsme s nimi strávili příjemné dopoledne.
 

Konečně lépe…

Přišel víkend a s ním naděje, že bude trochu lépe. Naštěstí nám počasí umožnilo pustit se do noční hry, kvůli které nám přijely posily, aby bylo možné ji dobře zabezpečit. Ta letošní hra spočívala v tom, že dvojice dětí musela za pomoci baterky rozpoznat co nejvíce vedoucích v ohraničeném prostoru. Byl to boj, kdo z koho, někteří vedoucí nelenili a oblékli si i o dvě čísla větší (či menší) boty kolegy, aby rivaly zmátli. Ani to jim ale často nepomohlo…

Hra sklidila velký úspěch, nikdo se tentokrát nebál a malí se dožadovali dalšího dílu, některou další noc… Namísto toho jsme jim ale nabídli množství dalších soutěží. Takže závodili, luštili, pátrali po pokladu, utkali se v turnaji v plážovém volejbale i fotbale, ve volných chvílích pak díky laskavosti několika firem korálkovali, vyráběli skleněné obrázky či nádherné papírové květiny . A vše samozřejmě spělo do finále, kterým byl jako každoročně krámek, ve kterém si děti mohly nakupovat za táborové peníze. Svými krásnými výrobky tentokrát přispěly firmy Zapf creation a Olymptoy a děti si odvážely domů panenky Baby born, batohy, hrníčky a talířky ze spidermanem apod. Něco navíc dodala i naše redakce, takže pro ty starší byly i stolní hry, trička, knížky, nebo třeba hodinky. Děti samozřejmě nakoupily i domů maminkám, tatínkům a sourozencům – nejvíce letos „frčely“ designové polštářky, obří teplé bačkory a u holčiček My little pony… Prostě za úspěch v celotáborové hře přišla zasloužená odměna…