Tábor 2013 - Pevnost Boyard

Tábor končí, svět se loučí,

za to to stálo, život jde dál…

Známý hit zní díky moderním technologiím z počítačů a notebooků
mnoha z takřka osmdesáti dětí. Další ročník tábora je za námi, přátelství byla
navázána, či obnovena a nikomu se nechce loučit, byť s příslibem, za rok znovu…
 

Letos jsme si to totiž parádně užili. Vyrazili jsme do Autocampu Pohoda u Nuzic, kde jsme strávili úžasných čtrnáct dní. A co všechno jsme prožili?

Pevnost Boyard

Celotáborová hra byla letos ve znamení pevnosti Boyard. Znamenalo to, že oddíly budou luštit indicie, získávat sedm klíčů, kterými na závěr odemknou pokladnici. Nechybělo ani závěrečné hádání indicií, které otvíraly cestu k chrličům zlata – v tomto případě k táborové měně, za kterou si všichni účastníci nakoupili na závěr tábora dárky. Soutěžilo celkem šest družstev v úkolech, které vyžadovaly obratnost, důvtip i fyzickou zdatnost. Ti nejlepší museli znát morseovku, stejně jako uzly či turistické značky, aby došly ke správnému cíli. Na závěr každého dne měli všichni možnost přilepšit svému pytlíku se zlatem pátrání pro drahých kamenech v Zahradě Ticha. A pokud se někomu nevedlo? Pak tu byla ještě zcela samostatná hra Paklíčův poklad, cílem které bylo nasbírat co nejvíce barevných mincí.

Sportovní turnaje a jiné laskominky

Vzhledem k vybavenosti tábořiště si na své přišli i sportovci. Po celou dobu tábora probíhaly turnaje ve fotbale, přehazované, stolním tenise a minigolfu. Ti, kteří zrovna nehráli, se mohli roztrénovat na trampolíně, skvělém dárku od Marrimexu, nebo se pohoupat na několika houpačkách. Pro parné dny byl připraven i souboj potápěčů a vzhledem k tomu, že jsme tábořili na břehu řeky Lužnice, samozřejmě jsme se projeli i na loďkách. Pro některé byla vrcholem prvního týdne projížďka na koni či oslíkovi, kteří se za námi přijeli na tábor podívat. Prostě zábavy bylo vcelku dost, přesto mnozí netrpělivě očekávali první víkend, na který, jak se rozneslo, měla připadnout „noční bojovka“.

Noční hra

Ta nakonec naprat nenadále přišla ve chvíli, kdy ji nikdo nečekal – na závěr diskotéky. Děti se vydaly do ohraničeného prostoru do lesa, kde měly za úkol najít některé vedoucí a praktikanty, poznat je (ne vždy to bylo jednoduché, mnozí se maskovali tak dokonale, že nebyli líní si nést do lese tři převleky) a pojmenovat jménem. Tato hra - kdo z koho - trvala dvacet minut, poté následovala cesta po svíčkách, kterou děti absolvovaly po dvojicích. Naštěstí se nikdo neztratil ani nikdo příliš nebál a plni zážitků všichni po půlnoci uléhali do chatek.

Výlety

Samozřejmě jsme netrávili čas jen v prostoru tábora, ale vyrazili jsme i na výlety. První týden nás autobus zavezl do Týna nad Vltavou, kde k naprostému nadšení dětí bylo hned několik cukráren a pizzerií. Druhý výlet byl do malého zámečku nedaleko Temelína, kde jsme se podívali na 3D film a navštívili expozici zaměřenou na výrobu elektřiny, Vzhledem k tomu, že vše bylo interaktivní, tudíž se to točilo, či to svítilo, nešlo o žádné nudné muzeum. Protože první dva výlety jsme absolvovali objednaným autobusem, chtělo to malou změnu. Napotřetí jsme se vypravili do vesničky Koloděje. Cesta tam byla akční – oddíl byl nejprve převozníky převezen na druhý břeh, poté po fáborkách běžel a hledal úkoly. Cíl byl ve vesnici u mostu, kde se mohly děti vykoupat a koupit si v místním krámku zmrzku.

Dobroty

Jako tradičně nám vařily naše skvělé paní kuchařky Radka a Renča, ke kterým se letos přidala i Nina. Jídla byla skvělá, dočkaly jsme se tradičního kuřete na paprice, řízku i bramborových knedlíků s uzeným masem.

A jdeme do finále…

Závěrem hry bylo samozřejmě hledání pokladu. Letos se nám poněkud zkomplikovalo – zakopané kbelíky hned první den našli dřevorubci. Naštěstí se nám podařilo je briskně přemístit na jiné místo – obzvláště velkou radost z toho měl Ondra, který už při prvním zakopávání zlomil rýč. I napodruhé je ovšem schoval dokonale. Některé oddíly je hledaly i tři hodiny a to i přesto, že někteří členové oddílu po nich několikrát přešli… Nakonec byl naštěstí i poslední poklad nalezen a bylo zřejmé, že následovat už bude úplné finále – krámek.

Krámek

Vyvrcholením celého tábora byl tradiční krámek. Díky sponzorům si v něm děti 5 mohly nakoupit krásné panenky Zaph creation, knížky, stavebnice Mindok, nebo třeba čepice, trička, či krásné filmy na DVD. Vybrat dárky pro sebe, rodiče a sourozence si mohl každý a snad všichni odcházeli spokojení, aby se vrhli do finále tábora – na diskotéku. Ta poslední už byla plná slziček z loučení, podbarvená táborovým hitem o tom, že už to opravdu končí a sliby že příští rok se sejdeme určitě znovu… Chcete prožít i vy podobné dobrodružství? Příští rok se rádi setkáme na táboře i s vámi.    

 

TOPlist