Tábor Brandýs - 2024

9.7. - Den desátý

Wed, 10 Jul 2024 21:07:00 +0000

Dneska bude asi vedro. To jsme si pomysleli, když jsme se ráno probudili a už od rána jsme mohli být v krátkém tričku, protože už při budíčku bylo přes 22 stupňů. Po snídani a nástupu jsme se dozvěděli, že se ocitáme v Bradavicích, které jsou pod náporem útoků a je potřeba je ubránit. K tomu jsme se ale nejdříve museli naučit nějaká kouzla, takže jsme rychle běželi do učebny kouzel. Tam byly rozmístěné stránky z učebnice se třemi kouzly, pod kterými se nacházely symboly kámen, nůžky papír. Název kouzla a symbol jsme si měli zapamatovat a s tím jsme běželi ke kruhům ostatních oddílu, kde každý oddíl měl žetony životů. Pokud byl v kruhu nějaký obránce, museli jsme se s ním pomocí kouzel utkat použitím metody kámen, nůžky papír. Pokud jsme vyhráli a v poli už nebyl nikdo jiný, mohli jsme si vzít jeden žeton a s ním utíkat do našeho kruhu, kam jsme si ho přidali mezi vlastní žetonky. Ten oddíl, který přišel o všechny žetony, vypadl a ostatní pokračovali, dokud nám nevypršel čas. Po ukončení se spočítaly žetony zbývajících oddílů a oddíl s nejvíc žetony vyhrál. Hra byla hodně o taktice a některé oddíly mezi sebou dokonce vytvořily aliance, aby porazily soupeře.

Polední klid po obědě jsme trávili odpočinkem po náročné hře, a protože už začalo být hodně teplo, snažili jsme se být ve stínu. Odpoledne se nám otevřel krámek, takže jsme si mohli koupit něco sladkého na zub. Pak jsme se po nástupu šli převléct do plavek a odebrali jsme se na nedaleké molo, kde už byly nachystané vory. Konečně je totiž počasí na koupání, ale nejdřív bylo potřeba dokončit závody. Nalodili jsme se tedy na vory, vyfasovali plavecké pomůcky a pádla a připravili se na start. Jakmile se zapískalo, začali jsme pádlovat a větší kluci vor tlačili ve vodě. Potřebovali jsme doplavat k bójce, tu jsme obkroužili a vraceli se zpět. Když jsme přirazili ke břehu, stopnul se nám čas, a nejrychlejší oddíl vyhrál. Všichni ostatní jsme na břehu fandili a povzbuzovali naše kamarády na voru, aby měli čas co nejlepší. Po dokončení všech závodů jsme se všichni vykoupali a zadováděli si ve vodě, takže jsme se příjemně osvěžili a už nám nebylo takové horko.

Po koupání jsme šli rovnou na večeři, po které jsme si chvíli odpočinuli, a pak jsme dohrávali poslední zápasy v turnajích. Kdo zrovna nehrál, tak se díval a fandil a všichni se snažili, protože turnaje jsou velmi důležité do celotáborovky, jelikož jsou za ní bonusové body, které mohou ještě zamávat s aktuálním pořadím. Když se začalo stmívat, postupně jsme se připravovali na večerku, tak jsme si šli vyčistit zuby a pak si zalezli do spacáků, abychom se pěkně vyspali na zítřejší den, a vzpomínali na zážitky z toho dnešního.

8.7. - Den devátý

Tue, 09 Jul 2024 20:29:00 +0000

První půlka tábora utekla jako voda a úspěšně zahajujeme půlku druhou. Protože je už všední den, měli jsme budíček standardně v 8 hodin a po rozcvičce a snídani jsme se sešli na nástupu. Stalo se totiž, že se ztratil policejní pes Chase z Tlapkovy patroly. Nejdřív jsme se vydali ke stavaři Rublovi, kterému jsme pomohli se stavbou. Naším úkolem bylo získat plán stavby, ten bylo potřeba si zapamatovat a přetlumočit další skupince. Ta si nákres musela opět zapamatovat a pak přiběhla ke skupině stavařů, které museli zase popsat, jak stavbu z kostiček postavit. Když byla stavba dokončená, praktikant nám ji zkontroloval a když byla v pořádku, mohli jsme běžet pro další plán. Jenže když jsme měli nějakou chybu, museli jsme běžet zpátky a ověřit si, jestli jsme na nějakou kostku nezapomněli. Oddíl, který dokázal stavbu popisovat nejpřesněji pak hru vyhrál, a ostatní pak brzy následovaly.

Po poledním klidu jsme v etapě pokračovali. V oddíle jsme se rozdělili na několik skupin a rozmístili jsme se po táboře. Pak zbytek oddílu po jednom vybíhal hledat kartičku své barvy, na které bylo slovo a číslo. Slovo jsme si zapamatovali a vedoucí nám ho pak od papírku odstřihli, takže jsme pak běželi jen s číslem. Přiběhli jsme k prvnímu kamarádovi na prvním stanovišti a slovo jsme mu pošeptali, jako při tiché poště. Současně s tím jsme mu předali číslo a na stanovišti pak zůstali, protože k dalšímu stanovišti pak běžel kamarád. Tímto způsobem jsme předávali jedno slovo za druhým, až jsme měli složený celý dopis, který nám ztracený Chase zanechal. V něm jsme se dozvěděli, kdo ho unesl a jak se k němu dostat, protože součástí byla i mapa tábora. Vydali jsme se tedy na místo a tam našli a zachránili Chase, takže všechno dobře dopadlo.

Hru jsme hráli celé odpoledne, takže když jsme skončili, vyrazili jsme rovnou na večeři. Po chvilce odpočinku po jídle jsme se pustili do dalších turnajů, protože každý oddíl musí odehrát celkem 5 zápasů jak ve famfrpálu, tak ve Filipových koulích, takže jsme opět podávali ty nejlepší výkony, aby náš tým zvítězil. Nakonec jsme si šli lehnout, abychom si po náročném pořádně odpočinuli.

7.7. - Den osmý

Tue, 09 Jul 2024 20:27:00 +0000

Po bouřce se nám mírně ochladilo, ale naštěstí ne tolik, abychom se nemohli věnovat další etapě v celotáborové hře. Využili jsme tedy chladnějšího počasí a po snídani jsme se začali připravovat na orientační běh. Cesta vedla podobnou trasou, jakou jsme se minulý týden byli podívat po okolí na procházce. Po chvíli se cesta napojila na žlutou turistickou trasu, a nakonec jsme doběhli až do Stráže, kde už na nás čekali vedoucí. Tam se nám stopnul čas a odevzdali jsme odpovědi na otázky. Po cestě jsme totiž museli plnit různé úkoly a odpovědi jsme si zapisovali. Rozhodoval čas a správnost odpovědí. Byli jsme ale příjemně překvapení, protože vedoucí nám pak oznámili, že si můžeme zajít na zmrzlinu, jako odměnu, že jsme orienťák dokončili. Každý si vybral buď čokoládovou, vanilkovou nebo míchanou a pak jsme se vydali zpátky do tábora.

Jak jsme se postupně vraceli do tábora, šli jsme rovnou na oběd. Pak jsme si odpočinuli během poledního klidu, během kterého se chystalo to velké překvapení. Do tábora totiž přijel kouzelník Pavel Dolejška, aby nám tu zakouzlil. Všichni jsme se tedy sešli v jídelně, kde už bylo připravené pódium s kouzelným stolečkem. A pak začala show. Kouzelník Pavel si některé z nás vzal k sobě na pódium, abychom mu pomohli s některými kouzli a pak jsme byli všichni překvapení, když se kouzlo povedlo. Představení jsme si všichni moc užili a společně Pavlovi zatleskali, protože se nám vystoupení moc líbilo.

Po večeři jsme se šli vysprchovat, abychom byli pěkně čistí na večerní program. V jídelně se totiž daly stoly na stranu, aby se vytvořil velký prostor a pak nám vedoucí oznámili, že pro nepřízeň počasí bude diskotéka. Praktikanti nám pak na pódiu předtancovávali, takže jsme je napodobovali a všichni jsme si diskotéku pěkně užívali až do oznámení večerky. Pak už jsme jen zalehli do postelí a doufali, že se konečně udělá teplo, abychom mohli odložit tepláky a mikiny.

6.7. - Den sedmý

Sun, 07 Jul 2024 21:46:00 +0000

Zvolejte sláva a tři dny se radujte, konečně je teplo. Sluníčko svítilo už od rána, tak jsme po snídani vyrazili na nedalekou louku, abychom si zahráli další hru. Dnes jsme se ocitli uprostřed pirátů na širém moři, kde se odehrávala námořní bitva. Naším úkolem bylo ukrást vlajku soupeřům. Každý z nás měl k sobě připevněný proužek látky, který představoval náš život. Když nám ho někdo sebral, museli jsme si doběhnout pro život nový. V oddíle jsme si rozmysleli, kdo bude útočit a kdo bránit, a dali jsme se do toho. Dávali jsme pozor, kde se naskytne vhodná příležitost, abychom pronikli do soupeřova kruhu, kde jsme byli na chvíli imunní a nikdo nám ocásek nemohl vzít. V tu chvíli jsme si také mohli nerušeně vzít vlajku, jenže problém byl se z kruhu ještě dostat s vlajkou ven. Naštěstí nám přiběhli pomoct kamarádi z oddílu, aby odvedli pozornost a my se z kruhu mohli nepozorovaně dostat ven. Pak jsme museli hodně rychle utíkat, protože s vlajkou jsme byli velmi nápadní a začali nás pronásledovat i ostatní piráti, aby ukradenou vlajku získali zpět. Jakmile se nám povedlo ukradenou vlajku dostat do našeho kruhu, ten oddíl, kterému byla vlajka ukradena, vypadl ze hry. Postupně tak jednotlivé oddíly vypadávaly, až zbyly pouhé 2 oddíly. Nakonec se jednomu oddílu podařilo vlajku přeci jenom ukrást a tím celou námořní bitvu vyhrát.

Po náročném dopoledni jsme si potřebovali odpočinout, a protože bylo vedro, trávili jsme příjemný čas ve stínu chatiček, stromů nebo různých přístřeší různě po táboře. Po poledním klidu se otevřel krámek s pokémony. Nakoupili jsme si balíčky, které máme od Černého Rytíře a pak jsme si je rozbalili. Některým z nás se podařilo z balíčku vytáhnout velmi vzácné karty, takže jsme si je raději uložili k vedoucímu k ochraně.

Přes odpoledne se udělalo opravdu horko, takže jsme se převlékli do plavek a sešli jsme se u vody. Konečně jsme totiž mohli použít vory, které stavěli naši praktikanti s vedoucími. V oddíle jsme nominovali několik členů, kteří buď na voru pojedou a budou pádlovat, nebo budou ve vodě za vorem a budou ho tlačit. Pak se uspořádaly závody, kdy oddíly měly na vorech obeplout bójku a pak se vrátit ke břehu. Nasedli jsme tedy na vory a jakmile se odstartovalo, začali jsme vší silou plavat a pádlovat, abychom u bójky byli co nejdřív. Když ale měla vyplouvat druhá dvojice, přihnala se bouřka, takže jsme rychle zaběhli do chatiček, protože se prudce ochladilo a začalo pršet. Déšť se nás ale držel až do večera, tak jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme si pustili rozkoukaný film z předchozího dne.

Vyšlo to akorát do večeře, po které jsme ale ještě zůstali v jídelně. Protože pořád pršelo, zahráli jsme si hru Písničky. Naším úkolem bylo poznat název a autora písničky, která zrovna hrála, a pokud to šlo, tak jsme měli i určit, ve kterém filmu nebo seriálu byla písnička použitá. Bedlivě jsme tedy poslouchali a v oddíle si pomáhali, abychom poznali co nejvíc písniček. Po dohrání té poslední jsme si jen zalezli do chatiček a ulehli do spacáků, abychom se mohli těšit na zítřejší den, protože nás čeká překvapení.

5.7. - Den šestý

Sat, 06 Jul 2024 19:01:00 +0000

Konečně alespoň trochu teplo. Ráno nás probudily sluneční paprsky, což byla velmi příjemná změna po několika dnech šedé oblohy. Využili jsme tedy příležitosti a začali jsme hrát hru. V táboře nás totiž navštívil vesmírný sběratel a vyzval nás, abychom mu donesli co nejzajímavější předmět. A abychom měli za co měnit, dal každému oddílu jeden velký hřebík. Pak jsme se všichni po oddílech vydali do nedaleké vesnice a obcházeli jsme dům po domu, stavení po stavení, abychom hřebík postupně měnili za nějaké hodnotnější a lepší předměty. Když jsme s finálním předmětem byli spokojení, vrátili jsme se do tábora, kde jsme předměty předvedli vesmírnému sběrateli. Donesli jsme vánoční světélka, expanzní nádobu, okap a jiný oddíl na něj shodou okolností získal i hák, a jednomu oddílu se podařilo dostat i slepici. Postavili jsme si pro ní kurník a stala se táborovým maskotem. Nakonec nám vesmírný sběratel donesený předmět vyměnil za poslední předmět – Thanosovu rukavici. Jenže rukavice byla nekompletní. Chyběly na ní kameny nekonečna.

Po poledním klidu jsme pak začali kameny sbírat. Problém byl v tom, že každý kámen se nacházel na jiné planetě. Planety byly rozmístěné různě po táboře a uprostřed se nacházel Midgard (Země). Na Midgardu byla naštěstí i mapa, kde jsme si mohli zjistit, kde všude jednotlivé planety jsou. Byli jsme rozdělení do skupinek a když jsme na planetu doběhli, vybrali jsme si, jak velký kus kamene jsme chtěli nést. Podle velikosti jsme si pak hodili, kolik postihů budeme mít, protože nést takový kámen nekonečna, to není jen tak. Hodem kostkou jsme si tak určili, že celou cestu zpátky na Midgard jsme třeba skákali po jedné noze, jeden ze skupinky se nesměl dotknout země nebo že jeden z nás měl zavázané oči a ostatní mu museli pomáhat. Po cestě nás kontrolovala vesmírná policie, která nás hlídala, jestli úkol děláme dobře. Když jsme dorazili s kamenem na Midgard, předali jsme dílek kamarádovi z oddílu, který jednotlivé části dával dohromady. Když jsme tak složili jeden celek daného kamene, mohli jsme ho syntetizovat a získali jsme tak opravdový celý jeden kámen nekonečna. Ten jsme si umístili do rukavice a ten oddíl, který jako první složil všech 6 kamenů nekonečna, tak vyhrál. Hra to byla velmi náročná, nejen fyzicky ale i na koordinaci jednotlivých skupin, abychom sbírali ty správné kameny, které nám chybí.

Večer jsme si pak udělali pohodu při táboráku. Pomáhali jsme vedoucím se štípáním a řezáním dřeva, abychom připravili ohniště. Pak jsme oheň společnými silami se škrtadly zapálili a mohli jsme si dojít pro buřt, abychom si ho nad ohněm pěkně opekli a vychutnali si ho s chlebem a kečupem nebo hořčicí. A poslední, co zbývalo, už bylo jen ulehnout do postelí a mohli se těšit na příští den, kdy má být konečně teplo, tak se možná půjdeme i vykoupat do rybníka.

4.7. - Den pátý

Sat, 06 Jul 2024 18:59:00 +0000

Další den, kdy nám nepřeje počasí. Po celý den se teplota nepřehoupla přes 20 stupňů, je zataženo a občas i zaprší. A právě proto jsme se nepouštěli do nějaké náročné a dlouhé hry. Abychom trochu pohnuli s turnaji, sešli jsme se na hřištích na famfrpál a na Filipovy koule a začali jsme hrát zápasy. Odehráli jsme jich několik a pak si dali na chvíli pauzu před obědem.

Během poledního klidu jsme odpočívali, protože začínáme být opravdu unavení, tak abychom byly fit na odpolední hru. Podle programu jsme měli mít orienťák. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsme se svolali na odpoledním nástupu, začalo silně pršet a podle předpovědi mělo pršet celý večer. Přesunuli jsme se proto do jídelny, kde pro nás vedoucí připravili jako náhradní program promítání filmu.

Koukali jsme až do večeře a protože bylo všude mokro, došlo k další změně programu. Vedoucí s praktikanty totiž připravili v jídelně taneční plac, takže jsme se všichni v rytmu hudby protančili až do večerky. Snad bude příští den lépe.

3.7. - Den čtvrtý

Thu, 04 Jul 2024 20:21:00 +0000

Jen co začal tábor, teploty klesly pod 20 stupňů a dnešní den nebyl výjimkou. Navíc ještě pršelo i ráno, takže jsme posunuli budíček až na půl devátou, kdy obvykle máme snídani. To už naštěstí pršet přestalo, takže jsme se sešli na nástupu, a protože bylo všude mokro, vydali jsme se do nedalekého lesa na procházku, abychom se podívali po místním okolí. Našli jsme si hezký okruh po lesní cestě okolo Hamerského vrchu. Cestou jsme potkali hned několik mravenišť, divoké louky nebo pralesy a také hodně náprsníků. Jsou tu krásné borovicové háje nebo smrkové lesy s mechovými kopečky. Ve skupinkách jsme si povídali nebo hráli různé slovní hry a za nějakou hodinku a kousek jsme už byli zpátky v táboře a mohli jsme rovnou jít na oběd.

Po velké túře všem vyhládlo a potřebovali jsme si také odpočinout, takže jsme polední klid trávili většinou na chatičkách nebo u kamarádů. Ke konci poledního klidu se ovšem stalo něco úžasného. Od začátku tábora se všichni ptáme, kdy bude otevřený krámek, protože už jsou všichni nedočkaví, jaké dobroty si tam budeme moci koupit. A neskutečné se stalo opravdovým – krámek se otevřel, takže jsme vytvořili dlouhou frontu a každý si koupil co hrdlo ráčí. Po chvíli později pak přišla další bomba. Otevřel se druhý krámek, ve kterém se prodávaly pokémon kartičky. Pro nás vášnivé sběratele to bylo něco úžasného, protože jsme si mohli díky obchodu Černý Rytíř koupit pokémony i tady na táboře. Všichni jsme si tak odpoledne moc užili a už teď se těšíme, až bude krámek otevřený znova.

Během poledního klidu se chystala nová hra, jejíž pravidla jsme se dozvěděli na nástupu. Různě po táboře se nacházely stanoviště, kde bylo třeba splnit nějaký úkol. Například sestřelit všechny kelímky z nerfguny, projít opičí dráhou s pingpongovým míčkem na lžíci, prolézt skrz pavučinu z lan nebo vyluštit hlavolam pyramida. Za splnění jsme dostali pokéball, do kterého jsme pak mohli chytit pokémona. Pokud se nám pokémona chytit podařilo, získali jsme jeho kartičku, což bylo důležité, protože z chycených pokémonů se počítalo skóre, a ten tým, který měl nejvyšší součet pak vyhrál. Do hry jsme se zapojili úplně všichni, protože úkoly byly rozmanité (celkem bylo 15 stanovišť) a tak jsme si mohli vyzkoušet různé disciplíny.

Večer jsme pak pokračovali v turnajích, což nám zabralo celý večer až do večerky. Všichni se snažili pro co nejlepší výsledek, abychom pro náš oddíl získali co nejvíc bodů. Pak už ale zbývalo jen zalehnout do spacáků, ať jsme pořádně odpočinutí na další den.

2.7. - Den třetí

Wed, 03 Jul 2024 12:28:00 +0000

Přes noc se nám trochu ochladilo, tak jsme využili počasí a pustili se do dopolední hry. Tento den byl ve znamení pokémonů, abychom tak trochu navázali na loňský rok. V lese se stala nehoda při pokémoních soubojích a bylo potřeba všechny pokémony zachránit a vyléčit. Nejprve bylo ale potřeba složit knihu nemocí a léčiv. V lese na stromech byly rozmístěné lístečky dvou barev – zelená představovala názvy nemocí a bílá znamenala léčiva. Všechny lístečky pak na sobě měly i nějaký obrázek a naším úkolem bylo pomocí stejných obrázků přiřadit léčiva k nemocím. Když jsme našli nějaký lísteček, museli jsme si zapamatovat obrázek a buď název nemoci nebo léčiva, a co nejrychleji s tím běžet k našemu praktikantovi, aby donesenou informaci zapsal. Takto jsme vyplňovali celou knihu, dokud jsme ji neměli plnou. V hodnocení rozhodovala nejenom rychlost, ale i správnost vyplnění, takže jsme si museli dávat dobrý pozor, abychom knihu vyplnili i bez chyb.

Po náročném dopoledni jsme si po obědě odpočinuli během poledního klidu. Někdo odpočíval, někdo si hrál hry nebo vyměňovali kartičky s pokémony. V závěru se k nám i připojil vedoucí, aby nám pomohl odhalit nepravé karty a u těch pravých nám kartu ohodnotil.

Odpoledne jsme si na nástup donesli naše vlajky a každý pak zavolal svůj pokřik. Všem se vlajky i pokřiky povedly a získali jsme za ně první body do celotáborové hry. Po nástupu jsme pak využili knihu nemocí k další etapě. Sešli jsme se v Pokécentru poblíž místa nehody s nemocnými pokémony a rozdělili se na několik týmů. Tým záchranářů běhal do lesa a hledal zraněné pokémony. Tým v Pokécentru zraněné pokémony přijímal a pomocí knihy nemocí jejich zranění identifikoval. Když zjistili, který lék potřebují, přeběhli k dalšímu týmu laborantů. Těm řekli název léku a laboranti se vydali do laboratoře, aby zjistili, které suroviny na lék potřebují. Jakmile se to dozvěděli, běželi si suroviny nabrat, po cestě zpět se v laboratoři ještě zkontrolovaly a pak utíkali zpátky do Pokécentra, aby se pokémon mohl vyléčit. Tímto způsobem bylo třeba zachránit všechny pokémony a opět rozhodovala rychlost a správnost léčení. Týmy mezi sebou musely dobře spolupracovat, aby všechno probíhalo efektivně, takže se zapojil úplně každý a společně jsme všechny pokémony zachránili.

Po večeři jsme se podle vyvěšeného programu na nástěnce rozdělili a určili si, kdo bude hrát jaké hry na turnaj. Oranžoví a zelení šli hrát Filipovy koule, oblíbenou hru ve stylu vybíjené s papírovými koulemi a dobýváním protihráčova kruhu s 20 životy. Modří a žlutí šli na Famfrpál, pro který jsme v předchozích dnech postavili hřiště. Famfrpál je hra z Harryho Pottera, kdy se tým snaží prohodit camrál protihráčovými obručemi, zatímco se druhý tým pokouší camrál odrazit potlouky. Každý tým má navíc jednoho chytače, který musí být bystrý a rychlý, aby polapil zlatonku. Pokud se mu to podaří, hra končí a tým získává 150 bodů, což je většinou rozhodující pro vítězství. Ostatní oddíly zatím koukaly a fandily a když se nějaký zápas dohrál, tak se vyměnily, aby si hru vyzkoušeli všichni. Když se začalo stmívat, znamenalo to, že začíná příprava na večerku. Šli jsme tedy do sprch, abychom se po náročném běhavém dni vykoupali a pěkně čistí jsme zalehli do spacáků, abychom si odpočinuli na další den.

1.7. - Den druhý

Wed, 03 Jul 2024 11:34:00 +0000

První celý den na táboře. Po probuzení a rozcvičce jsme si vyčistili zuby a přesunuli se na snídani. Pak jsme se svolali na nástupu, tentokrát už rozdělení do našich oddílů. A protože se většinou navzájem neznáme, tak si každý oddíl zalezl do jiného kouta tábora a pomocí různých her jsme se seznamovali. Hrám jsme se věnovali až do oběda a pak jsme si odpočinuli během poledního klidu.

Po odpoledním nástupu jsme se pustili do výroby vlajek a přípravy pokřiků. Několik dětí z každého oddílu také pomáhalo se stavbou hřiště na famfrpál a další skupinka asistovala s výrobou vorů na rybník. Nafasovali jsme barvy a štětce, rýče a lopaty, pily a kladiva a dali jsme se do práce. Zabralo nám to celé odpoledne a ani jsme všechno nestihli dodělat, takže s vlajkami se pokračovalo i další den.

V areálu tábora se před jídelnou nachází pódium. Vedoucí na něj připravili reproduktory a po večeři pak pustili hudbu na seznamovací diskotéku neboli piškotéku. Na ní jsme si i zahráli nějaké hry jako limbo nebo židličky. Protože jsme ale měli diskotéku venku, tak jsme místo židliček měli míčky. Hrála hudba a v momentě, kdy přestala, museli jsme ze země míček sebrat. Kdo míček sebrat nestihl, ten vypadl, a tak se hrálo dokud nezbyl poslední vítěz, který pak získal osobní body do celotáborové hry. Během tančení nad námi vyšla duha, takže jsme měli diskotéku nejen pod širákem, ale dokonce pod duhou. Na konec diskotéky začala hrát Jede Jede Mašinka, takže jsme pak jako jeden velký vlak odjeli z tanečního placu až rovnou do chatiček, kam jsme se uložili k zaslouženému spánku.

30.6. - Den první

Mon, 01 Jul 2024 16:29:00 +0000

Rok utekl jako voda, jsou tu prázdniny a my se opět setkáváme na táboře, abychom si tu 14 dní užívali společné hry a dobrodružství. Letos jsme vyrazili hned na první turnus v červnu, což se nám velmi hodí, protože vedle tábora máme rybník, takže se ještě můžeme koupat, než se voda pokazí. Po třech letech jsme navíc v novém areálu, takže máme příležitost poznat nový kraj a jeho krásy.

Na táboře jsme se začali scházet už od dvou hodin v neděli 30. června. Po příjezdu jsme se rozloučili si rodiči, které teď celé dva týdny (někteří jen jeden) neuvidíme. Těm menším členům pomohli praktikanti s kufry a pak jsme si našli kamarády a šli se ubytovat. Chatičky jsou tentokrát po čtyřech, takže máme dost místa na naše věci. Areál se nachází uprostřed borovicového háje a máme tu velký areál, takže není problém si hrát různé sportovní hry, aniž by hrozilo nějaké riziko, že bychom někde uklouzli na blátě, protože je to tu velká rovina.

Až přijeli i ti poslední táborníci, svolali jsme se na prvním nástupu, kde jsme se dozvěděli důležité informace – kde je jídelna, kam na záchod, kam si dojít v případě úrazu a kde najít všechny vedoucí a praktikanty. Pak jsme si šli vybalit, povléct postel, rozložit spacák a potom jsme šli prozkoumávat tábor. Mohli jsme si i půjčit sportovní náčiní, tak jsme se hned pustili do různých aktivit a nikdo se nenudil.

Po večeři jsme měli ještě chvíli volna, tak jsme se seznamovali s našimi spolubydlícími a pak znovu zazněl nástup. Bylo totiž už trochu šero, tak jsme se mohli začít rozřazovat do oddílů. Vzali jsme si baterky a do blízkého lesíka jsme šli hledat kartičky s našimi jmény. Když jsme našli naši kartičku, prosvítili jsme jí baterkou. Tím se nám objevila barva oddílu, do kterého patříme. S kartičkou jsme pak běželi zpátky k táboráku, kde už stálo 7 olympijských šampiónů a každý třímal louč. Zeptali jsme tedy jednoho z nich, jestli zastupuje nalezenou barvu. Když řekl, že ano, zařadili jsme se k němu do oddílu. Pokud ne, museli jsme hledat dál, dokud jsme svou barvu nenašli. Tím jsme se tedy všichni začlenili do svých oddílů a pak už zbývalo jedině – zapálit olympijský oheň. Šampioni tedy sestoupili do středu k ohništi a loučemi zažehli oheň. Tím tedy je Fantastická Olympiáda zahájená a můžeme se pustit do soutěžení o umístění na stupních vítězů.